Je to tak snadné. Stačí maličkosti. Všímat si, přemýšlet, vnímat, zažívat radost a sdílení, dávat všanc svůj čas i plány. Všechno člověka posouvá dál.
Jeden z mých nejlepších projektů – spojení výstav s aukcí pro kočičí útulky – mě napadl v roce 2013 a hned jsem ho zrealizovala. Tak se v Divadle Bolka Polívky objevily vedle obrazů inspirovaných almanachem současné ženské poezie i obrazy koček ze Souhvězdí Bohumila Hrabala, obohacené básněmi Aleny Vávrové, a s nimi i Max – „zakladatel“ brněnského domova pro kočky, jemuž dal také jméno.
Vybrala jsem si kočky.
Aukce se povedla a já se rozhodla pokračovat dál. Potkala jsem a poznávám opuštěné a zatoulané kočky z různých koutů republiky, navštívila jejich dočasné domovy a skláním se před těmi, kteří tyto mnohdy zraněné či týrané bezdomovce zachraňují a věnují jim svůj veškerý volný čas i finance. Osudy všech živých tvorů jsou si velmi podobné. A pomoc potřebuje každý, kdo se ocitne v úzkých.
Je to tak snadné. Pomáhejme druhým. Nelze něco pokazit, neexistuje nic, co se nepovede. Největší radost stejně nakonec uděláme sami sobě.
1.1.2019
foto: Petr Ivančic
