Živé Chebsko.cz

romana média & Tiskové zprávy

Romana Štrynclová: Kočky pro mne představují hebkost, osobitost a oddanost

ŽIVÉ CHEBSKO.CZ

Literární Františkovy Lázně budou zahájeny výstavou malířky Romany Štrynclové. Slavnostní vernisáž za účasti autorky se uskuteční 1. listopadu ve 14 v chebském infocentru. Součástí akce je také dražba obrazu, jehož výtěžek půjde an kočičí útulek v Kraslicích.

Romana Štryncl není jen uznávanou výtvarnicí, věnuje se také kurátorství a je i výtečnou kuchařkou. O tom, jak se všechny tyto aktivity dají spojit, ale také o tom, jaký má vztah k literatuře, si Živé Chebsko s výtvarnicí povídalo.

Kočky, kočičky, koťátka i šelma se objevují na většině vašich obrazů. Čím vás tato zvířata inspirují?

To by byl dlouhý seznam. Hebkost, svéhlavost, osobitost, oddanost… Děda s babičkou měli siamského kocoura, což zřejmě bylo první zvíře, se kterým jsem se setkala.

Ve vašich obrazech se také objevuje tajemno…

Tajemno? To mě těší, Mé obrazy jsou o příbězích, reálných i trochu poupravených mou fantazií.

Ve čtvrtek vás a vaši tvorbu mohou spatřit návštěvníci na výstavě v chebském infocentru. Jaký vztak háte k našemu regionu?

Znám a mám moc ráda františkolázeňskou básnířku Alenu Vávrovou, to je asi nejdůležitější. A už jsme tu byli několikrát, moc se mi líbí chebské náměstí a galerie.

Bude chebská výstava prodejní?

Ano. Stejně jako některé další obrazy, které je možné nalézt na mých webových stránkách.

Jaká díla mohou návštěvníci vidět na čtvrteční výstavě?

Část kolekce Souhvězdí Bohumila Hrabala. To jsou obrazy úzce propojené s Aleninými básněmi. Název této kolekci vymyslela ona, jelikož se jako jediná může chlubit cenou od pana Hrabala. A část novější kolekce ZeMěKoček, tedy koček, které jsem povětšinou někde potkala a něčím mě oslovily.

Jeden z vašich obrazů bude vydražen ve prospěch kočičího útulku v nedalekých Kraslicích, proč jste se rozhodla podporovat zrovna tohle zařízení?

Obrazy pro útulky maluji už od roku 2013. Připravovala jsem si výstavu v Divadle Bolka Polívky a tehdy mě napadlo, že bych ráda malováním i někomu pomáhala. Vylučovacím způsobem jsem si vybrala kočky a vůbec mě nenapadlo, jak moc mě výtvarně ovlivní. Postupně oslovuji útulky a depozita po celé republice, takže jsem automaticky výstavu v Chebu propojila opět s aukcí. A Kraslice, tedy Alexandra Jančová, mi byly z několika stran doporučeny. Je to už patnáctá aukce a věřím, že bude úspěšná jako ty předchozí. Zatím se podařilo vydražit pro jednotlivé útulky něco přes 150 tisíc.

A jak taková dražba obrazu pro útulek probíhá?

Draží se na webu Konec toulání a jeho fb stránce po celou dobu výstavy, tedy do 6. prosince. Obraz kočky Pepinky je ke zhlédnutí v chebském infocentru a celá částka pak jde přímo útulku.

A proč jste si vybrala zrovna Pepinku?

Pokaždé chci, aby si provozovatel útulku vybral kočku, ke které má vztak a která má zajímavý příběh. Příběh pepinky je pro mě vyjímečný tím, že je kladný. Útulky jsou plné starších a starých koček, které už nikdo nechce, ale Pepinka měla to štěstí, že byla adoptována do rodiny v pokročilém věku 14ti let a všichni si to teď velmi užívají. Na obraze pro útulek Konec toulání leží Pepinka na knize, jelikož výstava je součástí LFL.

Ve čtvrtek budou zahájeny Literární Františkovy Lázně, kde jste jednou z aktérek. Jaký vztah máte k literatuře?

Vždy jsem ráda četla, ale k poezii jsem měla poněkud neutrální vztah. Začala jsem se o ni víc zajímat poté, co jsem namalovala obraz na titulní stranu almanachu současné ženské milostné poezie Královny slz a ostružin. Tento almanach sestavila spisovatelka a básnířka Sylva Lauerová a do života mi přivedl Alenu Vávrovou.

Kde se s vámi mohou v rámci festivali zájemci vidět?

Festival začíná 1. listopadu ve 14 hodin mojí vernisáží a vyhlášením aukce pro Konec toulání. Pa se těšíme na celý program, který předpokládám, že poctivě absolvujeme. Kdo by mě chtěl potkat, musí po stopách LFL.

Kromě malování, kreslení, kurátorství a mnoha dalších aktivit jste také výtečnou kuchařkou a svoje pokrmy občas servírujete na svých akcích ve speciálním takřka výtvarném podání. Jak to jde všechno dohromady?

Vaření je pro mě tvorba stejně jako malování. Je to relax i inspirace. Absolvovala jsem několik kurzů vaření u rakouského šéfkuchaře Johanna Reisingera. ten mě naučil, že nejlepší je samotná chuť jednotlivých potravin, a že se zeleninou se dá doslova čarovat. A tak vznikla KULINARIA, dehustační večety, na kterých se podávají má autorská menu, a které jsou spojeny s vernisážemi různých výtvarníků. Inspiraci pro jeden chod jsem před lety našla i zde v Chebu, kdy jsme si v restauraci na náměstí dali vynikající přírodní p´kuřecí prso s omáčkou s čerstvými kuličkami jalovce a k tomu pečený škubánek.

Na čem si nejraději pochutnáte?

Na pečené kachně se zelím a knedlíkem, té těžko odolávám.

Prozradíte našim čtenářům recept na nějaký váš oblíbený pokrm?

Ráda. Sice je to recept s více ingrediencemi, ale je to tutovka.
Ragů: orestujeme slaninu, přidáme na kousky nakrájené maso (krůta nebo králík), nadrobno nakrájenou cibuli, česnek, kousek másla, sůl, pepř, provensálské bylinky, trochu bílého vína, podlijeme vývarem nebo trochou vody a dusíme. A už tak je to moc dobré. pak přijde ten poslední krok. Na závěr vmícháme žloutek a hořčicí, trochu smetany, muškátový příšek a citronovou šťávu. Jako přílohu mám ráda bulgur.
A k tomu lžička černých jeřabin, které už roky konzervujeme jako brusinky.

text: Františka Hartmann
foto: Františka Hartmann