V létě 2020 jsem na ulici Prašná potkala sousedovic kocoura, který se nechal ochotně fotit. U toho se tvářil tak, jak to kočky dělávají. Vše vím, všemu rozumím a všechnu moudrost nesu na své hlavě. Tu jsem se rozhodla ztvárnit jako jablko. Překvapila mě historická i významová košatost tohoto plodu, o kterou se chci podělit…
Tak například…
– napříč kulturami bylo jablko spojováno s plodností a nesmrtelností, je symbolem slunce a života a současně symbolem tajemství a zdraví
– v severské mytologii byla bohyně Idun, ochránkyně zdraví a síly bohů, strážkyní zlatého jablka mládí
– v irské mytologii existuje místo Eamhain Abhlach (Jabloňový ráj), kde se mrtví shromažďují k hostině a žijí věčně
– řecký hrdina Hérakles měl za úkol donést zlatá jablka ze zahrady Hesperidek, ta se stala jablkem sváru mezi bohyněmi, který vedl až k Trojské válce
– jablko, které ochutnali Adam a Eva, bylo zakázaným plodem ze stromu poznání
– švýcarský střelec Vilém Tell byl přinucen nepřáteli střelit kuší jablko umístěné na hlavě jeho syna
– anglický učenec Isaac Newton objevil gravitační zákon poté, co si hověl pod jabloní a na hlavu mu padlo zralé jablko
– v pohádkách se jablko objevuje u děda Vševěda, Sněhurky, Zlatovlásky…
– královské jablko je součást symbolů královské moci
– toto ovoce se přisuzuje planetě Venuši, proto si milenci často na znamení své lásky půlí jeden plod a společně ho sní
– objevuje se v příslovích a rčeních i v lidových písních
– výrobce elektroniky Apple má ve svém znaku nakousnuté jablko… atakdále.
Úctě se těšily i jabloně a ubližovat jim se považovalo za špatné znamení. Větévky z každoročního prořezávání stromků se používaly k výrobě magických hůlek a bylo zvykem na podzim nechat pod stromem ležet několik jablek pro usmíření duchů a pro zemřelé.
Děkuji Sylvě Lauerové, která mne seznámila s básní Jacquese Préverta v překladu Adolfa Kroupy.
Picasso na procházce
Na pěkně kulatém talíři ze skutečného porcelánu
pózuje jablko jako model
a podle plánu.
Tváří v tvář proti němu
se malíř skutečnosti
marně pokouší malovat
jablko tak jak je
ale …
nedá si jen tak lehko říci
jablko
má taky do toho co mluvit –
pár triků jako žonglér v triku
a jako na drátku sem tam nějakou obrátku
a jablko
krouží a víří
na skutečném talíři
kolem sebe čile a potměšile
a přece pomalu bez hnutí
a jako nějaký hrabě který se hravě přestrojil v hrábě
protože proti jeho vůli chtěli ho portrétovat
jablko se v tu ránu přestrojí v jablko v županu
a tehdy
malíř skutečnosti
začíná skutečně chápat
že všechny vnější znaky jablka jsou proti němu
a – jako nešťastný chudák
jako ubohý nuzák který je náhle dán v plen každému
sdružení plnému ctnosti, dobrotivému a dobročinnému,
a obávanému svou dobrotivostí dobročinností
a obávaností
nešťastný malíř skutečnosti
je vzápětí smutnou obětí
nesčíslného zástupu sdružených a přidružených
myšlenek
a kroužící jablko vykouzlí jabloň
pozemský ráj i Adama s Evou
jablko poznání jež není snadno k mání
kanadské renety a
zlatá jablka Hesperidek
jabloně Římana Appia
a zvědavý břich jenž způsobil prvotní hřích
i prvoky a prvobytní pospolitost
i Švýcarsko s Vilémem Tellem
a dokonce Izáka Newtona
několikrát vyznamenaného na Výstavě
světové gravitace
a malíři se z toho všeho hlava točí až zmizí mu
z očí model
a usne.
a tehdy Picasso
který tu šel právě kolem jak chodí všude
každého dne a jako doma
spatří jablko a talíř a spícího malíře
To je nápad malovat jablko
říká Picasso
a Picasso sní jablko
a jablko mu řekne Děkuji
a Picasso rozbije talíř a s úsměvem
odchází.
a malíř vytržený ze svých snů
jako zub
je opět zcela sám před nedokončeným plátnem
a nikdo mu nepoví proč uprostřed střepů jeho nádobí
jsou děsivá jadérka skutečnosti
