24. aukce pro Kočky SOS Hodonín
výstava v Kočkafé Schrödinger
POHÁDKA PRO BELKU
aukce : 19. 11. – 17. 12. 2021 /do půlnoci
vyvolávací cena obrazu je 1 Kč
PŘÍHOZY ZDE : FACEBOOK – WEB
číslo transparentního účtu: 2600773655/2010
Postupně oslovuji prověřené útulky po celé čr, namaluji jimi vybranou kočku, její obraz se draží po dobu trvání výstavy na stránkách útulku a celá částka jde přímo na jeho účet. První výstava spojená s aukcí obrazu pro kočičí útulek proběhla v Divadle Bolka Polívky v roce 2013.
Celý projekt funguje nejen jako jednorázové získání finanční částky, ale přibližuje problematiku útulkových zvířat, propojuje lidi a věřím, že vede i k zamyšlení a větší všímavosti. V listopadu 2018 proběhla 15. aukce v rámci festivalu Literární Františkovy Lázně, kmotrou byla paní Hana Maciuchová a podařilo se vybrat rekordních 27 tisíc korun – 23. aukce pro Kočičí dům u Mourečka v Bílovci tento rekord překonala částkou 50 tisíc korun. Moc děkuji dražitelům!!
Mám velkou radost, že kmotrem obrazu je divadlelní projekt S láskou Mary společnosti STAGEARTCZ v koprodukci s Divadlem Bolka Polívky v Brně.
Pohádku o Kikině napsala Lucie Hlavinková.
Opravdová pohádka
„Co tam máš? Vykašli se na to a pojď, autobus nepočká!“ Partička kamarádů mířících na zábavu volala na Radka, který na cosi zíral do křoví.
„Do keřů se nakláněj až po pařbě, ne před ní,“ utahovali si z něho, ale pak všichni překvapeně zmlkli, když zpod větví vytáhl kotě, tak malinkaté, že se vlezlo přesně do dlaně.
„Co s takovou myší?“ poškrábal se jeden za uchem a řekl nahlas to, co si mysleli ostatní. Nechtěli se nechat zdržovat od zábavy, konečně tu byl pátek a po týdnu chození do práce si přece zaslouží se pobavit. Ne starat se o jakési ubohé stvoření, které stejně vypadá, že dlouho nevydrží. Nastoupili do autobusu a přes zamlžené okno jen viděli, jak Radek sbalil mrňavé kotě pod košili a zamířil zpět domů.
„Mňau!“ ozvalo se kotě, které Radek umístil do vany, protože neměl absolutně žádné tušení, co si s ním má počít a vana mu připadala jako nejbezpečnější místo.
„Mňau! Protestovalo kotě stále naléhavěji, protože se mu ve vaně pranic nelíbilo.
Po probdělé noci ráno zavolal do útulku. Kočky nejsou nic pro něho, ani neví, čím se živí a co potřebují, navíc stejně často jezdí služebně pryč. Už si svoje splnil, ať se teď stará někdo jiný, ne?
Když kotě odevzdával Lucce, která měla zrovna službu, s překvapením zjistil, že má stažený krk a skoro nemůže promluvit, jak mu je úzko, že dává to prťavé zvíře pryč. Anebo nemohl promluvit proto, že se mu tahle zaměstnankyně útulku opravdu, ale opravdu moc líbila?
Pravidelně chodíval Kikinu kontrolovat, jestli se o ni v útulku dobře starají, a vždycky se nějakou zvláštní náhodou potřeboval zeptat zrovna Lucky. Nakonec se ale rozhodl, že si Kikinu vezme zpátky k sobě domů, protože už prostě nechtěl žít sám, a navíc toho teď o kočkách věděl docela dost, hlavně tedy to, že se rozhodně nedávají do vany. Nevěděl ovšem, že když jezdí často pryč, musí mít kočky dvě, aby té jedné nebylo samotné smutno. Nechal proto Lucku, aby mu vybrala Bárta, útulkového kocourka, který tím dostal šanci na lepší život.
Teď zase chodila Lucka kontrolovat k Radkovi domů, jestli je všechno v pořádku a jestli se Kikina a Bárt dobře snesou.
Nebyl s tím vůbec žádný problém. Ovšem hlavně se výborně snesli Lucka s Radkem a snášeli se čím dál tím lépe. O tři roky později se vzali a založili šťastný domov plný koček.
Jestli tohle není pohádkový konec? No řekněte sami…
